Hala Palachova | Brandýs nad Labem

Hala se nachází na okraji městské památkové zóny při příjezdu do centra Brandýsa po Zápské ulici. Nahradila malý zanedbaný a nevyužitý park v místě rušné dopravní křižovatky, poblíž železniční trati, vlakové zastávky a přilehlého parkoviště. Umístěním haly zanikla část parku a alej stromů směřující k panské zahradě zámku. Návrh novostavby a úprava jejího okolí se tak musela vypořádat s řadou problémů a najít řešení k vytvoření přehledné urbanistické koncepce s aktivním parterem a vhodnou stavbou v sousedství historické budovy základní školy z roku 1905.
Ulice Palachova vedoucí od haly do centra města by se měla stát přehlednou pěší zónou prostupnou jejím středem podél stávající aleje vzrostlých stromů. Mezi nově vysazené stromy na opačné straně ulice, které nahradí část stromů pokácených, bude umístěno 37 parkovacích stání. Ta jsou navržená podél zvýšeného soklu haly a budou využívána převážně k vyzvedávání dětí nebo v době pořádání sportovních a kulturních akcí. Zaniklou alej stromů nahradí nové stromy podél ulice Zápská a ve zbylé ploše parku bude zachováno co největší množství stromů stávajících.  Hala bude v úrovni parteru otevřená prosklenou fasádou a bude tak možné z parku pozorovat dění uvnitř a zároveň budou koruny stromů viditelné z interiéru.

Ze severní strany budovy vznikne malý předprostor vymezený vstupní částí haly a stávající přístavbou učeben školy sloužící jako místo pro setkání a rozptylová plocha. Na něm jsou umístěné další tři stromy a před oběma budovami také lavičky.
Objem budovy byl určený závaznými regulacemi a v návrhu tedy šlo spíše o její vzhled a způsob propojení s okolím. Hala doplňuje blok budov neorenesanční školy a její přístavbu učeben s částečně omítanou a částečně oplechovanou fasádou. Záměrem bylo vytvořit vzhled budovy přiměřený její primární funkci tělocvičny, ale zároveň dostatečně reprezentativní pro společenské příležitosti města. Fasáda svým členěním a částečně i materiálově navazuje na novou přístavbu učeben, ale plechovou krytinu tvoří měděný maloformátový obklad. Ten svou strukturou i barvou navazuje na střešní krytiny okolních domů, které jsou ze vzdálenějších pohledů výrazně exponované. Zároveň se jedná o klasický materiál odpovídající umístění v památkové zóně, který vydrží desítky let bez údržby a svým stárnutím získává ušlechtilou patinu a větší hloubku. Okolní stromy v těsné blízkosti budovy dokreslují fasádu a nepravidelným propouštěním světla a vrháním stínu získává krytina další rozměr. Prosklená část parteru pak nabízí pohled do tělocvičny i foyer a otevírá tak budovu veřejnosti.