Diplomní projekt

Městský dům lze považovat za základní stavební kámen, pomocí kterého vytváříme obytné prostředí a zároveň určujeme jeho kvality. Současně uplatňované koncepty kompaktního města, které upřednostňují pohyb pěších a cyklistů a podporují hustotu a promísení všech městských funkcí a aktivit, vyžadují odpovídající formy budov, které umožní toto prostředí vytvářet a formovat. Zároveň je důležitá otázka udržitelnosti v souvislosti s rychle se měnícími potřebami, které vyžadují co nejvyšší možnou
míru flexibility s ohledem na možný budoucí rozvoj.

Parcela na nároží ulic Ostrovského a Stroupežnického má velký význam z hlediska budoucího rozvoje Smíchova. Nedokončený blok se nachází na rozhraní tradiční smíchovské zástavby a plánované čtvrti, která promění plochu dnes již téměř nevyužívaného zhlaví Smíchovského nádraží. Před tímto blokem by navíc mělo vzniknout náměstí s radnicí, které se stane centrem nejen nové čtvrti, ale i širšího okolí.
Dnešní situace je ale jiná. Nesourodé a obtížně prostupné území, kde převážnou část veřejného prostoru zabírají široké silnice, parkoviště a rozlehlý autobusový terminál s několika podchody a vstupy do metra, obklopuje dominantní budova Ženských domovů, štítové zdi nedokončeného bloku a velmi různorodá zástavba z devatenáctého století. Dům, který má stát na tomto místě, by měl své okolí sjednotit, měl by reagovat na nesourodý kontext, současné problémy území, ale především i na budoucí rozvoj.

Urbanistický koncept
Strukturu bloku doplňuji uzavřenou kompaktní zástavbou. Navrhuji zde pevnou hmotu domu tvořící vedle Ženských domovů hranu budoucího náměstí, jednotící současný prostor autobusového nádraží a navazující na sousední domy. Ve středu bloku je umístěna převýšená hmota s tržnicí, která ukončuje plánovanou urbanistickou osu hlavního pěšího bulváru nové čtvrti. Budovu polikliniky, která je součástí řešeného návrhu, zachovávám z důvodu návaznosti na měřítko domů v ulici Stroupežnického a
navazuji tak i na vrstevnatý charakter okolní zástavby. Uzavřením nároží a umístěním tržnice k protější hranici pozemku vytvářím rozlehlý poloveřejný vnitroblok, který doplní současně nevyhovující strukturu okolních veřejných prostor, a zároveň poměrně hustou intenzitu zastavění, díky níž se tento prostor
může stát kvalitním obytným prostředím.

Mixed use
Tržnice tvoří dominantní funkci parteru. Do halového prostoru s ochozem, který se do vnitrobloku otevírá velkou prosklenou plochou výkladců, se vstupuje skrz krátkou pasáž s obchody. Tržnice by měla vytvářet obdobu farmářských trhů doplněnou kavárnami, menšími obchody a restaurací, které jsou přístupné z ulice i z vnitrobloku. Dalším využitím domu jsou kancelářské prostory co-workingového centra a standardních pronajímatelných kancelářských ploch, které zabírají druhé až čtvrté podlaží a jsou
navržené s velkou mírou flexibility dispozičního řešení. Vedle kanceláří jsou umístěny přednáškové a konferenční sály, které mají také samostatný vstup z ulice. Byty v pátém a šestém podlaží jsou navrženy v různém standardu od minimálních bytů kolejového typu po vyšší standard s prostornými terasami. Nad prostorem tržnice je umístěno 41 garsonek se sdílenými obytnými prostory a velkou kuchyní, nicméně
každý byt může být využíván i samostatně bez společných prostor. Severojižně orientované byty s terasami a s výhledem na budoucí náměstí jsou převážně tří až čtyřpokojové. Samostatný dům vedle polikliniky je pouze bytový s průchodem do vnitrobloku a vjezdem do garáží z ulice Stoupežnického. Na střešní terase a v nejvyšším podlaží je umístěno hřiště, sdílená střešní terasa, posilovna a zimní zahrada.